HISTORIE IRSKÉ WHISKEY JAMESON
Projděte si naši historii.
Nabízíme sice většinou tzv. short drinky, ale naše historie je dlouhá. Usaďte se ve svém oblíbeném křesle a udělejte si pohodlí. Vrátíme vás zpátky v čase.
Bylo nebylo, kdysi v pradávných dobách, když ještě neexistovaly selfies, jistý John Jameson založil naši společnost. Narodil se roku 1740 ve skotském městě Alloa a koncem 70. let 18. století se usadil v Dublinu. Jeho čtyři synové ho v palírenské činnosti v irském hlavním městě následovali. Vznikla rodinná dynastie, která měla přetrvat po generace. Zemřel 3. prosince 1823 ve věku třiaosmdesáti let. A teď se podívejte, kolikrát je v poslední větě zmíněno číslo 3. Není tedy divu, že dodnes provádíme právě trojí destilaci. Tohle číslo je pro nás velmi důležité.
V roce 1780 byl Dublin rušným městem plným příležitostí – a šlo o druhé největší město Británie a Irska; větší byl jenom Londýn. V té době bylo v Dublinu v provozu více než sto pivovarů a palíren.
Konkurence byla tvrdá, ale John Jameson si vybudoval dobré renomé a whiskey, kterou vyráběl, vynikala nad ostatní tím, že ztělesňovala heslo „Užívat si co nejvíc život a co nejméně se strachovat!“ Do 80. let 19. století se areál provozovny v Bow Street v centru Dublinu postupně rozrostl na plochu téměř 6 akrů.
Daň. Ano, víme. K tomu se dostaneme později. V letech 1785–1825 platil každý lihovarník clo jak z lihu, tak ze sladu, takže bylo přirozeně žádoucí používat méně sladu. John chtěl daňové úředníky doběhnout, a tak začal experimentovat s různými poměry sladového a nesladového ječmene. Veřejnost si brzy tento druh whiskey oblíbila natolik, že prodej dovážené skotské sladové whisky v Dublinu velmi výrazně poklesl a s jejím prodejem problémy i každá dublinská palírna, která sázela na čistě sladovou whiskey.
Další John, který přebírá palírenské žezlo. V roce 1804 převzal vedení podniku na Bow Street po svém otci a položil základy rozkvětu, který palírna zažila v 19. století. Dochovala se po něm řada malých zápisníků s vlastními recepty na whiskey Jameson.
V pořadí třetí John Jameson, který vedl podnik na Bow Street. Další tradice, která dobře posloužila při budování renomé značky. John zastával pozici smírčího soudce, byl čestným vedoucím úřadu šerifa a významným členem tehdejší dublinské společnosti. Studoval na Trinity College a se svou ženou Anne žil ve čtvrti St Marnock’s Portmarnock.
V roce 1870 byla palírna s areálem na Bow Street doslova městem ve městě a zaměstnávala stovky dělníků, zejména bednářů, tesařů, kovářů, malířů a kameníků – a také několik koček! Koneckonců, plno řemeslníků je ve čtvrti Smithfield a okolí dodnes.
Známý pod přezdívkou „Jack“ šel ve šlépějích svého otce ve více ohledech. Stejně jako on byl smírčím soudcem a čestným nejvyšším šerifem Dublinu, ale zároveň také jedním z komisařů organizace Irish Lights – orgánu pověřeného správou majáků podél irského pobřeží. Oženil se dvakrát – s Elizabeth Banfieldovou a Mary Haigovou –, ale mít děti se mu nepoštěstilo.
V roce 1891 byla založena společnost John Jameson & Son jako společnost s ručením omezeným a od té doby se na etiketách objevuje nápis „Limited“. Stejně tak i úzká etiketa na hrdle byla v roce 1891 upravena tak, aby odrážela status výrobce jako společnosti s ručením omezeným (zmiňujeme zejména pro všechny právníky mezi čtenáři).
Už od roku 1885 se na některých trzích u sedmileté whiskey z palírny používal systém hvězdiček označující stáří. A když se podíváte pozorně, dodnes tam lze najít jasně zářící hvězdu.
Teplo z destilačního procesu sálalo prostřednictvím venkovních stěn palírny i do okolí, což přitahovalo některé místní obyvatele, kteří neměli v životě štěstí, a tak se sem pravidelně přicházeli ohřát.
V roce 1901 nastoupil na anglický trůn král Eduard VII. a v průběhu jeho krátké vlády získala společnost John Jameson & Son královskou licenci.
Jeden z velikánů světového palírenství whiskey, ctihodný Andrew Jameson, zastával mnoho funkcí v místní samosprávě a byl také známým mecenášem umění. Byl mezinárodně uznávaným obchodníkem a mezi jeho blízké přátele se řadil i tehdejší americký prezident Teddy Roosevelt. Za své zásluhy byl Andrew Jameson po vyhlášení republiky jmenován senátorem prvního irského senátu. Mandát vykonával po boku básníka W. B. Yeatse, který patřil k dlouholetým rodinným přátelům.
V roce 1916 v Dublinu probíhalo tzv. Velikonoční povstání a palírna Bow Street Distillery se ocitla v jednom z klíčových ohnisek konfliktu. Díky své poloze nabízela ideální pozorovací stanoviště pro odstřelovače z řad dobrovolníků, sledujícího intenzivní boje na North King Street (popravdě, palírna whiskey není úplně nejhorším místem, kde se člověk může na pár dní zašít). Palírna i její zaměstnanci přežili povstání relativně bez úhony.
Nedostatek uhlí v důsledku 1. světové války postihl více než 800 000 lidí. Ve stejné době vypukla smrtící chřipková epidemie, která výrazně ovlivnila výrobní a dodavatelské možnosti palírny.
Nedostatek kukuřice
Pro nápoj, který se pyšní jemnou a hladkou chutí, byl ten rok velmi těžký. V letech 1917–1918 byla palírna Jameson uzavřena kvůli nedostatku obilí v důsledku války.
Palírna se rozrostla mimo původní Smithfieldův areál a pohltila přilehlý dvůr vepřína, kde se dříve nasolovala a zpracovávala slanina. I když prasata zmizela, název zůstal.
Po zrušení válečných omezení v roce 1919 získala palírna opět povolení k výrobě, následkem čehož proběhlo 34 destilačních cyklů – dosud největší počet v historii značky. Nálada se znovu zvedla.
Mezi roky 1920 až 1933 panovala v celých USA prohibice, která téměř přes noc uzavřela jeden z našich nejperspektivnějších trhů. Šest let po skončení prohibice vypukla druhá světová válka, během níž byl zaveden zákaz transatlantické přepravy, což značně omezilo naši distribuci.
Podíváte-li se pozorně na naši láhev, uvidíte na skle vyraženou ikonu tzv. Barrelmana, neboli muže nesoucího sud. Představuje dřívější i současné pracovníky, kteří naši značku od základů vybudovali a bez nichž se výroba whiskey neobejde. Ikonu „Barrel Mana“, neboli muže se sudem dodala proslulá londýnská reklamní agentura W. S. Crawford na počátku 20. století. Na konci 20. let 20. století pracoval pro Crawfordovu agenturu také slavný grafik a umělec Edward McKnight Kauffer, který mimo jiné vytvořil výtvarné návrhy pro kampaň na whiskey John Jameson.
Loga s barrelmanem se poprvé objevila v reklamní kampani ve Velké Británii v roce 1927. V roce 1928 bylo rozhodnuto přidávat na velké láhve také spodní etiketu s vyobrazením barrelmana. Od roku 1930 se to týkalo všech vývozních lahví.
Škody způsobené pašeráky a bezohlednými hostinskými, kteří Jameson whiskey řezali (ředili) vodou, měly dlouhotrvající následky, protože poškodily celou kategorii irské whiskey a její pověst ohledně kvality.
Pravnuk našeho velkého zakladatele, který kromě toho, že byl lihovarníkem, sloužil také jako kapitán u královských ženistů a účastnil se bojů v Jižní Africe během búrské války. Oženil se s Anne Dunnovou, s níž žil v Malahide v hrabství Dublin.
V palírně Jameson na Bow Street pracovalo několik generací rodin. Různá povolání – truhláři, kováři, mlynáři, malíři atd. – se dědila z otce na syna a zaměstnanci, kteří byli jednou přijati, měli většinou práci na celý život.
Aleck Crichton, poslední přímý potomek zakladatele společnosti na Bow Street, který stál v jejím čele, byl prý také poslední osobou, která využívala ubytovací prostory, jež byly v areálu ponechány pro lihovarníka na noční službě. Jakožto předseda představenstva a generální ředitel společnosti John Jameson & Son v roce 1966 dohlížel na sloučení firmy s dalšími dvěma lihovary do společnosti Irish Distillers Limited.
Je to těžko uvěřitelné, ale vlastní whiskey jsme začali stáčeli do láhví až v roce 1963. První whiskey Jameson stáčená v Bow Street byla uvedena na trh pod názvem Crested Ten. Tehdy byl Jameson k dostání na 68 trzích po celém světě a do Spojených států se ročně vyváželo na 15 000 sudů. Nyní přišel okamžik k tomu, převzít pod kontrolu celý výrobní proces – od zrna až do láhví.
Jameson měl dlouhá léta stáčírnu v Londýně, která sloužila pro exportní trhy, ale obchodování na vnitřním irském trhu se kvůli celním úřadům vždy odehrávalo v sudech. Jameson Ten byla první whiskey Jameson stáčená přímo v palírně. Rok po uvedení na trh byla Jameson Ten přejmenována na „Crested Ten“ a tento název přetrval až do roku 2016. Sklenku whiskey Crestedu si stále ještě můžete vychutnat v baru JJ’s! Naštěstí se tak už nemusíte obávat o osud tamějších svědomitých barmanů.
Poslední várka kotlíkové (pot still) whiskey byla v palírně Jameson na Bow Street vydestilována 5. června 1970 a tím skončila téměř 200 let trvající výroba whiskey ve čtvrti Dublin 7. Tato adresa se později stala naším duchovním domovem a zázemím. A ještě později také místem, kam proudí na exkurzi milióny návštěvníků. Ale my jsme se posunuli dále.
Design této etikety se udržel hezkou řádku let a používal se až do roku 1987.
Vznik a silný rozmach irské whiskey znamenal také to, že jsme pro výrobu naší whiskey potřebovali větší prostory. V roce 1975 jsme se přestěhovali z Bow Street do Midletonu v hrabství Cork. Právě odtud pochází až do dnešních dnů každá kapka Jamesonu, která se po celém světě vypije.
Tuto etiketu navrhl Minale Tattersfield z Londýna. Jsou na ní znovu vyobrazeni bednáři a tento výtvarný prvek zůstal jedním z hlavních motivů na láhvi dodnes.
Lihovar zůstal zavřený, značně zchátral a později ho zachvátil požár. Stále je pro nás těžké o tom mluvit.
Stará palírna Jameson byla v roce 1997 znovu otevřena jako návštěvnické centrum a v roce 2007 prošla rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací.
Po nátlaku řady nadšenců do plachetnic pracujících ve společnosti Jameson byla loď na znaku v roce 2006 přepracována tak, aby měla dvě plachty. To z ní udělalo reálněji vyhlížející plavidlo a v případě, že by byla vytvořena v životní velikosti, by to znamenalo lepší vlastnosti pro mořeplavbu.
Nejsme zrovna příznivci příliš hlasité sebechvály, nicméně v roce 2018 jsme získali další důvod k hrdosti (vedle naší whiskey). A to už je co říct. Palírna Jameson Distillery Bow St. získala na 25. ročníku soutěže World Travel Awards ocenění „Nejlepší světová prohlídka palírny“. Velká poklona všem našim bednářům z Bow St.!
Dokázali jste to. Doufejme, že po všem tom koulení a přikulování pořád ještě aspoň jednou rukou uzvednete sklenku Jamesonu.
Sláinte!
Naše nejnovější rekonstrukce se zaměřují na vyzdvihnutí živého odkazu Johna Jamesona a příběhů bednářů a dalších řemeslných mistrů, kteří ho pomáhali budovat. A samozřejmě také vzdáváme hold lidem, kteří v Midletonu pracují na budoucím rozvoji a inovacích nejlepší irské whiskey na světě.
